Doporučujeme

Dělníci v továrně H&M zničili šicí stroje a zbili manažera. Chtěli vyšší plat

NEIPYIJTO Dělníci továrny v Myanmaru, jež šije oblečení pro švédský oděvní řetězec Hennes & Mauritz (H&M) zdemolovali výrobní linku. O incidentu, který je v zemi označován za jeden z nejnásilnějších za několik let, informovala v týdnu agentura Reuters.

„Společnost H&M je konfliktem hluboce znepokojená. Obchodní vztah s touto továrnou je nyní pozastaven. Monitorujeme situaci a s oběma stranami jsme v kontaktu. Rozhodně se distancujeme od jakékoli formy násilí,“ uvedl v prohlášení evropský řetězec.

Spor mezi čínskými majiteli továrny Hangzhou Hundred-Tex Garment a jejími 570 dělníky trvá již od začátku února. Aktivisté požadují vyšší ochranu pracujících v textilním průmyslu, včetně zvýšení mezd a hrazení zdravotní péče. Čti dál

*  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *

Skúsenosť s prácou v Británii a vyplatením dlžnej mzdy

Zväz Solidarity Federation (MAP Británia) v Liverpoole informoval koncom roka o úspešnom vyriešení problému s dlžnou mzdou a nevyplatenou dovolenkou, ktorý mala chyžná v jednom z hotelov v komplexe Alber Dock. Spoločne sa im podarilo dosiahnuť vyplatenie sumy 1200 libier ešte pred spustením verejnej kampane, len niekoľko dní po tom, ako SolFed kontaktoval zamestnávateľa.

Na nasledujúcich riadkoch prináša svoje svedectvo samotná pracovníčka, ktorá prišla do Británie zo Španielska:

Nájsť si prácu nebolo vôbec také ľahké, ako som si predstavovala. Aby som mohla začať pracovať, potrebovala som účet v banke. Otvoriť si účet v banke môže byť však dosť náročné, lebo banky nemajú povolené poskytovať účty bez toho, aby mal človek pracovnú zmluvu.

Podobný problém sme mali aj pri hľadaní ubytovania. Realitky požadovali, aby sme zostali najmenej 6 mesiacov. Chceli aj referencie od predchádzajúcich britských zamestnávateľov a ručiteľov, vďaka ktorým by sme nemuseli platiť za bývanie vopred. Môže byť jednoduchšie dohodnúť sa so súkromným prenajímateľom, ale problém nastane, keď hľadáte ubytovanie len na krátky čas, čo bol aj môj prípad.

Niekedy mi títo ľudia – agenti, bankári a úradníci – pripadali skôr ako počítače, a nie ľudia. Ich spôsob riešenia problémov je často vzdialený od reality a veľmi neefektívny – čo je jedna z tisícok byrokratických prekážok.

Po náležitej príprave životopisu, motivačného listu a podaní žiadosti o pridelenie čísla sociálneho poistenia, sa mi napokon po troch týždňoch podarilo nájsť si prácu vo veľkej spoločnosti, ktorá poskytuje hotelové služby. Táto firma najímala pracovníkov a prideľovala ich do rozličných hotelov po celej krajine. Čti dál

*  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *

Práce: horší než otroctví
Práce za hubenou mzdu z nás dělá nesvobodné vazaly. V jistých ohledech je horší než otroctví. Existuje z toho cesta ven?

Všichni víme, jak vypadá všední den námezdního otroka (pardon, zaměstnance): skládá se z osmi hodin dřiny, osmi hodin relaxu, včetně obligátního výplachu u televize, a osmi hodin spánku. Tohle je samozřejmě dost idealizovaná představa, protože v reálu spíme méně, pracujeme čím dál více a čas na odpočinek se nebezpečně krátí. Přesto mnozí Češi stále věří, že „bez práce nejsou koláče“ a „kdo nepracuje, ať nejí“. Zkusme se proto na celou věc podívat jinak. Co vlastně znamená pracovat za mzdu? Není náhodou námezdní práce jen jiná forma otroctví?

Vlastnictví lidí

Pomůže nám historické okénko. V USA kdysi existovalo plantážní otroctví, které by dnes – kromě skalních nácků a členů Ku Klux Klanu – asi hájil málokdo. Jenže tehdejší realita nebyla tak černobílá: řada otrokářů zacházela s otroky celkem slušně, ne všichni páni otroky bili, zpravidla je nechávali zakládat rodiny, poskytovali jim přístřeší a živili je. Třeba v textu Otroctví v Nové Anglii z roku 1853 se dočteme: „S otroky v Massachusetts se zacházelo téměř s rodičovskou láskou. Stali se součástí rodiny, seděli u jednoho stolu se svými pány a jedli stejné jídlo. Nepochybně existovali i krutí páni, ale stejně tak přece existují krutí otcové a matky…“

Čti dál
*  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *
Existence č. 1/2017: Mýtus práce
V tématu čísla najdete popis deseti dogmat o práci v éře neoliberalismu od španělských odborů CNT nebo popis vývoje řízení práce v poslední čtvrtině 20. století od Ludwiga Unruha. Seznámíte se s dopady neoliberalizace na akademickou sféru, kde pojem prekarizace našel další ze svých významů. Představíme si, co se skrývá za označením „uberizace“, pohled na práci z dílny anarchistické platformy CrimethInc a praxi otrocké práce v americkém vězeňském komplexu. V textu Michala Trčky se podíváme na práci v jejích historických proměnách a na závěr dostanou prostor klasici: George Woodcock se zamýšlí nad komodifikovaným časem jako nástrojem podrobení člověka a Bertrand Russell vysvětluje v eseji z roku 1935, proč je potřeba odmítnout dřinu a morálku práce. Jako anarchisté se tedy věnujeme i požadavku odmítnutí práce tak, jak ji známe. Neznamená to, že se snad práce bojíme, ale chceme pracovat svobodně, chceme vytvářet věci a hodnoty podle vlastního uvážení a vlastním způsobem, a to v prospěch nás a našeho okolí. Čti dál
*  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *
Povedz NIE neplateniu za prácu v skúšobnej dobe
Odpracovala som skúšobnú zmenu v krčme Ginger Dog v Brightone. Povedali mi, že potrvá „niekoľko“ hodín. Po troch hodinách práce mi oznámili, že mi to ide veľmi dobre a prácu dostanem. Zo skúsenosti však viem, že šéfovia v ubytovacích a stravovacích službách to vravievajú, len aby ľudia pracovali zadarmo ešte dlhšie.Čti dál

 

 
*  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *
Nemocenská: luxus, nebo hazard?
Neproplácení prvních tří dnů nemocenské má za následek hazardování se zdravím pracujících.Znáte to, ráno se vzbudíte s ostrou bolestí v krku. Stěží se dovlečete ke kuchyňské lince, abyste si udělali čaj, ale už když ho pijete, je vám jasné, že na vás sedá angína a že se dneska do práce rozhodně nedostanete. Zvednete telefon a zavoláte, abyste se pro dnešek z práce omluvili. A pak vás už čeká to důvěrně známe kolečko mezi postelí a doktorem. Tak by to alespoň normálně mělo fungovat. Bohužel, zkušenost lidí z nízkopříjmových zaměstnání může být i docela jiná.Čti dál
*  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *
Smrt práci!
Z našich životů se stal nástroj, jak vydělat bohatým peníze. O práci se nám zdají sny, zchudlí akademici pracují za nic i o víkendech, horníci se bojí, až jim zavřou důl, a novinářští chytrýsci na ně pokřikují, ať se přeučí na prodavače limonád. Tohle je náš svět – svět oživlých mrtvol a čekání na konec, který nepřichází.Čti dál

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someone