Vytváření třídní moci v metropoli

                                                                    (Pracovní překlad)

Marxistický urbanista Henri Lefebvre napsal, že dělnická třída je tvořena z městského materiálu. Poukázal na to, že aby bylo možné dělnickou třídu pochopit a organizovat, je nutné na její každodenní život pohlížet v rámci městského života jako celku, tj. v jeho totalitě, a ne pouze na jeho výsek odehrávající se v továrně. Dále je nutné sledovat městskou dělnickou třídu v jejím celku, a ne pouze tu její část pracující v průmyslu či továrnách.

Podle jiného marxistického urbanisty Davida Harveye si většina marxistů tuto Lefebverovu tezi k srdci moc nevzala a měla nadále sklon ignorovat jak život dělnické třídy mimo továrnu, tak i ty její části, které nebyly součástí průmyslového proletariátu. U anarchistů to tak úplně neplatí. V minulosti totiž tvořili teorie, v nichž počítali s organizováním dělnické třídy jako celku spolu s [kapitálem] vyvlastněnými skupinami obyvatelstva, jakými jsou například rolníci a původní domorodí obyvatelé. Ani anarchistický kánon ani anarchistická praxe nepovažovaly průmyslovou dělnickou třídu za neoddiskutovatelný předvoj vyvlastněných.

Od svého obnovení v 90. letech 20. století se rovněž velká část anarchistické teorie i praxe zaměřovala na třídní boje vedené v městském prostoru; zejména se jednalo o squatting, protipolicejní a antirasistické mobilizace, akce zaměřené na místní potravinovou bezpečnost, boj proti přírodu devastující a kolonialistické urbanizaci, budování kontrakulturních prostorů a útočišť pro migrující dělníky. Obzvláště tomu tak je v Severní Americe, kde byla širší anarchistická tradice téměř zcela přetržena. Read more

Začínáme s výlepem! Uvítáme pomoc s tiskem i výlepem.

PlakátyJsou vám blízké myšlenky solidarity s pracujícími, kterým nebyly vyplaceny jejich mzdy nebo jsou jinak poškozováni a vykořisťováni svými šéfy? Pomozte nám s jejich šířením! První plakáty, letáky a nálepky jsou hotové. Pokud byste nám chtěli pomoci s jejich distribucí, napište nám. Kromě výlepu uvítáme pomoc s tiskem a sdílení na internetu. Materiály ke stažení najdete ZDE. Obrázek k zdílení na netu ZDE. Budeme rádi, když nás informujete o lokalitách a místech, kde výlep proběhl. Vybírejte frekventovaná místa, zastávky, prostory v blízkosti pracovních agentur, apod. Děkujeme

Benefiční večeře + promítání.

Ahoj, po delší době tě zveme na další benefiční večeři pro Solis. Tentokrát se můžete těšit na chutné tofurízky v bramborovém těstíčku s tatarkou a salátem. Popíjet se bude svařák a po večeři si pustíme tematický italský film staršího data. Středa 11.11.- Infoshop Salé – 19:00 – Dojděte podpořit a napráskat se.

Lulù Massa (Gian Maria Volonté) je dělník individualistického založení, trávící šichtu za šichtou u montážní linky. Stejně jako všichni je placen od kusu, na rozdíl od ostatních ale trhá rekordy – ke spokojenosti nadřízených a nevoli kolegů a odborů. Tempo je frenetické a riziko úrazu nasnadě. Když přichází a s ním i šok, Lulův pohled na realitu se mění. Stávka je nevyhnutelná. „Považoval jsem za důležité natočit film o tom, jak se v dělníkovi zrodí rozhodnutí jít do stávky. Odrazil jsem se od myšlenky, že dlouhodobá monotónní práce u montážní linky dělá z lidí otroky, kteří ani nevědí, co se děje s výrobky, na kterých pracují,” řekl Petri. Konfrontace Petriho filmu, produkovaného v zemi salónních levičáků, s diváky festivalu odehrávajícího se v končinách bývalého východního bloku se jeví jako mimořádně podnětná. Úmysly Petriho, který byl do jisté míry nepohodlný i domácí levici, jsou však krystalicky čisté a bylo by zavádějící upínat se příliš na vnímání pojmu dělnická třída, zažité v našich končinách. S obvyklou razancí a cynismem Petri zkoumá, do jaké míry jsou její příslušníci schopni si vlastní podmínky uvědomit a nakolik jim v tom brání „tovární disciplína” a strach o ztrátu zaměstnání, tedy vlastní identity. Spolu s Rosiho filmem Případ Mattei se Petri podělil o nejvyšší cenu na festivalu v Cannes v roce 1972. Read more